O nás

Člověk přichází na svět, zde nějak žije a opět z tohoto světa odchází. Velmi ale záleží, v jaké rodině vyrůstá, jak a s jakými lidmi prožije rané dětství. V dospělosti už hodně záleží na něm samotném. I v pozdějším věku může člověk hodně získat pro sebe, ale také obohatit život druhých. Pokud v dětství máme možnost žít v pravdě, jsme obklopeni krásou a dobrotou srdce, dostáváme pro svůj budoucí život velký dar.

V MalémVelkém stromě vycházíme z poznání rakouského filosofa Rudolfa Steinera a jeho waldorfské pedagogiky, která nerozvíjí pouze intelekt, ale podporuje harmonický a všestranný rozvoj dítěte, jeho myšlení, cítění a vůli. Člověk podle Rudolfa Steinera prochází různými stádii svého vývoje. Základní rozdělení je na jednotlivá sedmiletí. Pro děti předškolního věku se tedy jedná o první sedmíletí. Hlavní roli ve výchově v tomto období hraje nápodoba. Děti zcela intuitivně dělají to, co vidí kolem sebe. Pokud tedy nechceme, aby děti dělaly něco, co považujeme za nesprávné, tak to nesmíme dělat ani my. V tomto věku děti daleko více reagují na naše činy než na „příkazy a zákazy“: Pro děti v tomto období je důležité poznání, že svět je dobrý.

Výchovou, vycházející z této pedagogiky bychom rádi připravovali děti pro život v naší rozmanité společnosti, aby se v dospělosti dokázaly svobodně rozhodnout pro své činy na své životní cestě a zároveň nést za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Aby se cítily být součástí celku a „jinakosti“ druhých vnímaly jako dar, který může jejich životy obohatit. A tak do MaléhoVelkého stromu patří i děti tzv. jinak zdravé, protože právě ony mohou dát celému společenství další, na první pohled mnohdy neviditelný rozměr. Rádi bychom vytvořili sociální prostředí umožňující dětem nalézat sebe sama, tvořit, rozvíjet touhu po vědění a spolupracovat.

Součástí waldorfských školek a dětských klubů je rytmus činností v průběhu dne, týdne, měsíce, roku. Celým rokem tak prochází děti naprosto přirozeným řádem. Získávají tak pocit jistoty a nachází tak i smysl dění. Vše kolem nás se děje v rytmu - střídání ročních dob, střídání měsíců a změny dění v jednotlivých měsících, střídání dnů v týdnu a změny v kvalitě jednotlivých dnů, dne a noci až po nádech a výdech dětí samotných. Slavení tradičních svátků pomáhají dětem pěstovat zvyky vycházející z moudrosti našich předků. Děti tak nacházejí své místo ve světě poznáváním obrazů činů a symbolů základních lidských hodnot vhodných k nápodobě.

Prostředí, ve kterém děti pobývají ovlivňuje jejich fantazii a rozvoj představivosti. Je tedy zvoleno vybavení z přírodních materiálů a přírodnin včetně hraček. Takové hračky neomezují dětskou představivost a podporují děti ve své jednoduchosti k různým podobám dětské fantazie. K malování jsou používány akvarelové barvy a voskové bločky, při kterém si kromě prstových her, ručních prací a hraní zlepšují jemnou motoriku. K rytmu dne patří samozřejmě i volná hra a zejména pobyt dětí venku v přírodě, kde se mohou seznámit blíže s rostlinami a zvířaty a tak se vědoměji stávat součástí přírody a více si ji vážit a chránit ji. Přirozeně se tak děti učí pěknému vztahu k životnímu prostředí ve svém nejbližším okolí, ale i vztahu k naší Zemi.