„Pravda posiluje, krása povznáší,
dobro odemyká srdce.“

Průvodci

Průvodci

Judita SLAPNIČKOVÁ

zakladatelka z.ú., ředitelka

K MalémuVelkému stromu mě vedla krůček po krůčku má životní cesta. Lásku k lidem, přírodě, umění a historii jsem získala v mé rodině už v raném dětství. A také mi zejména maminka dala základ k nahlížení na výchovu dětí, na výchovu v lásce, pravdě a důslednosti.

Mým snem bylo vystudovat filosofii a estetiku, ale toto mé přání se nesplnilo a vystudovala jsem nakonec ekonomiku a dlouhá léta pracovala jako účetní. Mezitím se mi narodil syn Ondřej, který chodil jak do waldorfské mateřské školy, tak i do waldorfské školy základní. Díky setkání s waldorfskou pedagogikou a anthroposofií jsem začala studovat léčebnou pedagogiku a sociálně uměleckou terapii na Akademii sociálního umění Tabor a v současné době studuji seminář waldorfské pedagogiky pro děti v předškolním věku. Má pracovní cesta vedla přes práci v družině, jak v klasické základní škole, tak ve škole alternativní. Velmi mě oslovuje výrok Johana Wolfganga Goetha: „ Jen co je plodné, je pravdivé.“ Waldorfská pedagogika se snaží nacházet v dětech právě to plodné. Jsem velmi ráda, že díky práci s malými dětmi mohu aspoň trochu nahlédnou kdo jsou, odkud přichází a kam kráčí a hledat v jejich nitru pravdu.

 

Barbora OPAVOVÁ

průvodkyně 

Životopis začínám dětstvím, protože právě dětství pokládá základní kámen, na kterém stavíme celý život. 

Mým základním kamenem byl rozmanitý život na venkově, obklopený přírodou, zvířaty a milujícími (i když věčně upracovanými) prarodiči. Přinesl mi mnohé: lásku k lidem, vztah k Matce Zemi, vztah k okolí a sociální cítění. Ve čtyřech letech jsem začala projevovat lásku hudbě, tanci a umělecký přístup mne provází celým životem. 

Po absolutoriu na taneční konzervatoři jsem účinkovala s taneční skupinou scénického historického tance, vystupovala jako taneční company v muzikálech, účastnila se uměleckých programů ve středověké krčmě, vedla taneční workshopy a spolupracovala  na projektech s prvky tanečního novodobého cirkusu. 

K pestrému uměleckému životu se v posledních letech přidala i práce ve školní družině. Velmi mne práce s dětmi naplňovala, protože jsem cítila, že ji dělám srdcem a tento přístup se zrcadlil v láskyplném přístupu dětí k sobě samým i ke svému okolí. Začala jsem hledat smysluplnou cestu ve výchově dětí… A na mé otázky přišla i rychlá odpověď. Vždy jsem hledala celostní přístup – pohled na život, ten mi byl ukázán studiem waldorfské pedagogiky, kterou již pátým rokem dálkově studuji. Tento alternativní druh pedagogiky neopomíjí duševní i duchovní stránku života a tím vede nás i naše děti k pravdivému poznání sebe sama, druhých i světa.

 

Iva NEUMANOVÁ

průvodkyně

MalýVelký strom vstoupil do mého života úplnou náhodou. Z našeho setkání se stala láska na první pohled, která záhy přerostla v pevné pouto. Jako mrknutím oka si ty úžasné děti získaly mé srdce a hned jsem poznala, že mi čas strávený s nimi přináší obrovskou radost do života.

Ač jsem nestudovala pedagogický obor, pocházím z učitelské rodiny. Ve stopách mého tatínka (dokonce i dědečka a babičky) jsem původně neplánovala jít. Jak se ale říká, a asi na tom opravdu něco bude, jablko nepadá daleko od stromu. Asi mi to učitelství bylo souzeno.

Má milující rodina mi šla nejlepším příkladem a ukázala mi, jak se správně vychovávají děti. Vždy jsme se sestrou věděly, kdo je dospělý, kdo je ta autorita a koho máme poslouchat. Zároveň jsme byly neustále zahrnovány láskou. Rodiče se nad nás nikdy nepovyšovali a jednali s námi vždy s respektem. Tatínek velmi rád vtipkoval, což jsem milovala a zdá se, že i to jsem po něm zdědila.  A tak teď i já vtipkuji s vašimi dětmi a rádi spolu děláme legrácky. Není pro mě krásnější odměny, než je dětský smích. 

Mou velkou učitelkou byla, a pořád je, má dcera. Od ní jsem se toho o výchově naučila opravdu hodně. Děti totiž nastavují krásné zrcadlo. Stačí být ochoten naslouchat a přijímat jejich školu.